Dovolte mi, abych vám představila svoji chovatelskou stanici Romy's Choco a popsala vám, jak jsem vlastně vůbec k pudlům přišla.Láska ke psům je jakousi naší rodinnou tradicí, dědí se u nás z generace na generaci.V naší rodině jsme vždy nějakého čtyřnohého miláčka měli, vedle psa jsem v podstatě vyrůstala. Prvního pudla jsme si pořídili už na začátku 80. let – bílou střední fenu “Ritu” a od té doby mi láska k bílým pudlům a pudlům vůbec zůstala. Rituška byl takový můj “pokusný králík”, na kterém jsem se naučila základy stříhání, chovatelství a péče o psa vůbec. Podotýkám, že mi tehdy bylo asi 10 roků. Tím to ale vlastně všechno teprve začalo …..V rámci získávání zkušeností s pudly jsem se postupně setkala se spoustou zajímavých lidí - chovatelů pudlů a začala jsem pomalu přemýšlet o koupi pudla s rodokmenem. Delší dobu jsem sbírala zkušenosti, shlédla několik vrhů štěňat, navštívila mnoho výstav a rozhodovala jsem, kterou velikost a barvu pudla zvolím. Váhala jsem mezi bílým a černým středním pudlem, (podotýkám, že jsem byla silně ovlivněna naší Ritou), ovšem jen do té doby, než jsem uviděla prvního hnědého trpasličího pudla a následně štěňata. … a bylo rozhodnuto. 

 Proč právě hnědého trpaslika ? To už dnes přesně nevím. Řekla bych, že mě kromě krásné barvy upoutali svým temperamentem, sebevědomím a vysokou inteligencí. Jsem sportovně založený, optimisticky naladěný a temperamentní člověk, takže jsem se rozhodla pro psa, který svou mentalitou nejvíce vyhovuje mé povaze. A to byl právě hnědý trpaslík. Je to velice inteligentní tvor, sportovně založený, který má rád pohyb, miluje aportování a je schopen ujít i uběhnout spousty kilometrů. Jinak je to také velký komik, jeho taškařice vás budou provázet po celý jeho život. Mnohdy až do vysokého věku.

V roce 1990 jsem si pořídila svou první hnědou trpasličí fenu jménem Brown Chaellie z Jičínského zámku (Šelča) a od této doby začaly mé první vystavovatelské, střihačské a chovatelské zkušenosti. První krytí Šelči jsem uskutečnila v ČR, psem Ignácem z Jičínského zámku (o:ITCH. Ziron Brown Mandelblüte an der Bergstrasse, m: Biggi v.d. Listigkeit). V roce 1993 tak měla Šelča první štěňata – fenu Ayolu, psy Awryho a Agryho “Plyšové štěstí” (moje první chovatelská stanice). Vrh byl vcelku zdařilý, a já jsem začala přemýšlet o zahraničním krytí. Začala jsem tedy pátrat po nějakém krásném (tedy spíš “bombastickém”) psovi. No jo, ale kde ho najít ? Po absolvování několika evropských výstav jsem zjistila, že to nebude vůbec jednoduchá záležitost. Kvalitních psů i fen bylo po Evropě bylo zoufale málo. A chovatelských stanic, které se specializují pouze na hnědé pudly ? Napočítala bych jich v Evropě na prstech jedné ruky. Proto jsem se rozhodla, že mou specializací bude chov hnědých trpasličích pudlů se záměrem rozšířit řady o krásné a zdravé trpasličí hnědé pudly v Evropě.

V roce 1993 v Lucembursku na Evropské výstavě psů se na mne usmálo štěstí. Potkala jsem tam tehdy paní Marion Caminos-Epperson z Belgie – chovatelku hnědých a černých trpasličích pudlů CHS “Timari”, ( mou nynější přítelkyni ) a jejího nádherného hnědého trpasličího pudla – Timari Q´ Bolero (B.B.), kterého Vám na svých stránkách také představuji. V roce 1994 jsem uskutečnila s B.B. druhé krytí Šelči, ze kterého se narodila čtyři nádherná pudlí mimina – Nougat Naomi, Noisette, Nutti, N´Bolero (B.B) z Jičínského zámku. Z tohoto velice zdařilého vrhu jsem si ponechala fenu Naomi a tady začíná historie mé chovatelské stanice – ROMY´s CHOCO, která navazuje na činnost chovatelské stanice z Jičínského zámku.

Moje chovatelská stanice se zabývá chovem kvalitních, zdravých štěňat, vystavováním a také střihovou a kosmetickou úpravou. Krédem není kvantita, ale kvalita a především zdraví štěňat. Při výběru krycích psů pro své feny se snažím vyhýbat příbuzenské plemenitbě a vybírat ty nejkvalitnější, hlavně zdravé jedince.

K rozšíření chovatelské základny jsou pro jednotlivá krytí fen pečlivě vybíráni různí psi, především ze zahraničních nepříbuzných linií.

Všichni psi jsou právoplatní členové rodiny, téměř všude mě doprovázejí a mají dostatek volného pohybu .

Štěňata jsou odchovávána s největší láskou a péčí v rodinném prostředí. Snažím se pro ně co nejpečlivěji vybírat milé a laskavé majitele, kteří našim štěňatům vytvoří ty nejlepší podmínky . S majiteli štěňat jsem v úzkém kontaktu a kdykoliv nápomocna s úpravou, výchovou, s chovem, event. s dalšími radami. Chov a výstavy sice nejsou prioritou při výběru majitelů štěňat, ale vzhledem k nízkému počtu kvalitních jedinců uvítám zájem o použití štěňat k dalšímu chovu.

Co se týče výstav, mohu říci, že hnědí trpaslíci jsou velice sebevědomí psi, kteří se rádi “promenádují” ve výstavních kruzích. Být středem pozornosti je pro ně velkou odměnou.

Na výstavách se občas setkávám s názorem lidí, že výstavní pes je”chudák”, ale to je v případě hnědého trpaslíka omyl. Přála bych vám vidět, jak naše “holky” vyvádějí, když je připravím na výstavu a začnu chystat výstavní “výstroj a výzbroj".

Pokud vás moje povídání a fotografie upoutaly natolik, že se rozhodnete pro štěně z naší chovatelské stanice, určitě nebudete litovat. “Hnědý trpaslík” vám bude veselým, temperamentním, milým a inteligentním společníkem, se kterým strávíte spoustu krásných chvil.